činnost
[čɪnost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
vykonávání práce, povolání, záliby ap., konání, dělání něčeho, působení, aktivita:
podnikatelská činnost
zájmová / tvůrčí činnost
činnost v oblasti vzdělávání
podpora kulturní činnosti
vykonávat / vyvíjet stavební činnost
páchat trestnou činnost
Okresní knihovna znovu zahájí pravidelnou činnost.
práv. samostatná výdělečná činnost
□ zákaz činnosti právo
trest uložený za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem nějaké činnosti, pro niž je třeba zvláštní způsobilost, oprávnění (např. zákaz řízení motorových vozidel, zákaz výkonu povolání)
2.
práce, pohyb nějakého zařízení, stroje, přístroje ap., chod, fungování, provoz:
činnost stroje / přístroje
uvést čerpadlo do činnosti spustit
zastavit činnost jaderného reaktoru
Povodeň vyřadila elektrárnu z činnosti.
Signalizační zařízení na přejezdu bylo v činnosti. fungovalo
3. odborné
působení přírodních procesů:
horotvorná činnost
erozní činnost vodních toků
bouřková činnost s vydatnými srážkami
Vrstvy usazenin vznikly činností větru.
□ sluneční činnost astronomie
jevy a procesy ve sluneční atmosféře, které souvisejí se změnami magnetického pole na Slunci (např. sluneční skvrny, erupce)
syn. sluneční aktivita
□ sopečná činnost geologie
vystupování magmatu na povrch pevnin nebo na mořské dno, povrchová vulkanická činnost
syn. sopečná aktivita
4.
aktivita nebo funkce orgánů v těle:
mozková činnost
činnost jater / ledvin
selhání srdeční činnosti
□ vyšší nervová činnost biologie
činnost mozku a míchy podílející se na vzniku podmíněných reflexů a rozvoji některých schopností a procesů u člověka (např. paměť, řeč, myšlení, vnímání, emotivní chování)
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čɪnost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
vykonávání práce, povolání, záliby ap., konání, dělání něčeho, působení, aktivita:
podnikatelská činnost
zájmová / tvůrčí činnost
činnost v oblasti vzdělávání
podpora kulturní činnosti
vykonávat / vyvíjet stavební činnost
páchat trestnou činnost
Okresní knihovna znovu zahájí pravidelnou činnost.
práv. samostatná výdělečná činnost
□ zákaz činnosti právo
trest uložený za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem nějaké činnosti, pro niž je třeba zvláštní způsobilost, oprávnění (např. zákaz řízení motorových vozidel, zákaz výkonu povolání)
2.
práce, pohyb nějakého zařízení, stroje, přístroje ap., chod, fungování, provoz:
činnost stroje / přístroje
uvést čerpadlo do činnosti spustit
zastavit činnost jaderného reaktoru
Povodeň vyřadila elektrárnu z činnosti.
Signalizační zařízení na přejezdu bylo v činnosti. fungovalo
3. odborné
působení přírodních procesů:
horotvorná činnost
erozní činnost vodních toků
bouřková činnost s vydatnými srážkami
Vrstvy usazenin vznikly činností větru.
□ sluneční činnost astronomie
jevy a procesy ve sluneční atmosféře, které souvisejí se změnami magnetického pole na Slunci (např. sluneční skvrny, erupce)
syn. sluneční aktivita
□ sopečná činnost geologie
vystupování magmatu na povrch pevnin nebo na mořské dno, povrchová vulkanická činnost
syn. sopečná aktivita
4.
aktivita nebo funkce orgánů v těle:
mozková činnost
činnost jater / ledvin
selhání srdeční činnosti
□ vyšší nervová činnost biologie
činnost mozku a míchy podílející se na vzniku podmíněných reflexů a rozvoji některých schopností a procesů u člověka (např. paměť, řeč, myšlení, vnímání, emotivní chování)
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)